"Stránky o ekozahradách a
životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."
| Úvodní | Ekozahrada | Rostliny | Kurzy | Doporučuji | Kontakt |
|
|
|
Budování bazénu Vytváření koupacího jezírka a kořenové čistírny Rozhodl jsem se vzhledem k omezenému
prostoru pro přírodní bazén
nejmenšího možného
rozměru, tedy 40m2. Některé zdroje uvádějí
dokonce jako minimální rozměr mnohem větší
čísla,
jedná se tedy částečně o experiment. Velikost a hloubka
koupacího rybníku je důležitá pro udržení
přírodní
rovnováhy - větší objem a plocha vody je
stabilnější
teplotně i co se do obsahu rozpuštěných živin.
Ideálně to má být nejméně 80-100m2.
Pokud je k dispozici příliš málo prostoru, je
vhodnější udělat si jezírko nekoupací.
Nejdříve
mě lákalo vybudovat rybníček utěsněný
jílem,
abych se mohl vyhnout umělým materiálům, ale
tento sen si zrealizuji až na našem rodovém
statku, zdejší pískovcové podloží je
pro to
naprosto nevhodné.
Pravidlo č.1
Kvůli požadavku větší hloubky
koupací části, která v našem případě byla
trochu v rozporu s malou rozlohou bazénu, nemohly být
stěny směřující do hloubky svažité. Problém
vyřešily desky z recyklovaných plastů, z nichž
jsem smontoval rám a šikovný brigádník ho během
dvou dnů kopání celý zapustil do země. Pokud vaše
půda a spodní vrstvy nebudou sypké, zvládnete to
i bez rámu. Může být i dřevěný, pokud se
jednoho dne prkna pod fólií rozpadnou, nic se neděje.
Tlak vody bude držet tvar a elastická fólie se přizpůsobí.
Jen tam nesmí být nic ostrého. Pravidlo č.2 Aby fólie vydržela desítky let a neprotrhla se o něco ostrého až se budete procházet po dně (při koupání, sázení, údržbě ...), je potřeba ji podložit geotextilií. Tu lze nahradit i jinými materiály, ale jen těmi, které se časem nerozpadnou. Používají se i staré koberce, izolace a tvárné podlahové krytiny. Dbejte na ekologickou nezávadnost, aby vám z toho neprosakovaly nějaké škodliviny do okolní půdy a spodní vody (mě osobně není sympatická jakákoliv umělá hmota, ani tato). Kolega ozbrojený horkovzdušnou svářecí pistolí (viz foto) nastříhané pruhy geotextilie k sobě přichytil "přibodováním", aby se nám neposouvaly při aplikaci fólie. Pravidlo č.3 Volba fólie je důležitá věc.
Tloušťka by měla být nejméně 1mm, levný materiál
pravděpodobně vydrží méně než dražší, ale
nemusí to být pravidlem. Jsem nedůvěřivý
k výrobkům z PVC, protože se z nich časem uvolňují
škodlivá změkčovadla, tzv. ftaláty. Někteří
odborníci to u jezírkových fólií popírají, je
tedy na každém udělat si vlastní názor. Fólie na
fotografiích je polyolefínová od firmy Sarnafil.
Je na jiné bázi, dle současných informací neškodné
(za reklamu mi nikdo neplatí). Pravidlo č.4
Pruhy fólie je nutné dobře svařit,
jinak se u vás voda dlouho nezdrží. Velké kusy se
dají svařovat i mimo bazén, členité detaily se
sváří na místě. Je potřeba mít určitou praxi,
dobré nářadí doporučené výrobcem fólie a pevné
nervy. Pro odborníka asi žádný problém, sám
bych to dělat nechtěl. Pravidlo č.5 Přírodním bazénem to nekončí, hned vedle je ve výstavbě i kořenová čistírna, která bude v jezírku doplňovat vodu. Přebytečná voda přetékající z bazénu poslouží k závlaze okolní vegetace.
Slavnostní napuštění je zároveň i chvílí napětí, protože voda odhalí nejen krásu tohoto živlu, ale i případné chybičky. V tomto případě se díla ujal profesionál a tak vše bylo samozřejmě OK, voda zůstala tam kde měla. K naplnění posloužila dešťová voda ze střechy z několika tisícilitrových záchytných nádrží a z větší části voda z vodovodu (studna ani jiný zdroj není zatím k dispozici) . Celé vodní dílo má v tomto stavu k přírodnosti zatraceně daleko, ale v brzké době se počítá s vysypáním celé mělčiny vrstvou kačírku a osázením rostlinami. Hluboká část dostane estetické i praktické podvodní orámování z dřevěných fošen. Na terásky lze rostliny vysázet do podvodních květináčů. Přečnívající okraje fólie se ohnou a zakryjí hlínou, kameny a vegetací. Ideálním stavem je, že fólie nebude vůbec vidět.
Pokračování ve vodním díle Další fáze je zavezení celé kořenovky a dna rybníčku štěrkem, tedy malými oblými kamínky, kterým se říká kačírek. To by se mělo dělat před napuštěním vody, jinak se nedá kolečkem jezdit po vodní hladině ... pokud není zamrzlá. My jsme z mnoha různých nepraktických důvodů dávali štěrk a vodu v opačném pořadí, takže jsem využil zimy a navozil ho na led. Na jaře se propadl do jezírka a bylo to.
Nutné je zamaskovat okraje jezírka nad i pod vodou, aby fólie nebyla vidět. Kvůli malému rozměru a tím i strmým stěnám (aby byla dosažena dostatečná hloubka) to nebylo vůbec snadné, štěrk se sesouval dolů. U větších rybníčků se jednoduše štěrkem pokračuje z mělčiny až na břeh a ven, na malém sklonu drží bez problémů. Zde jsem musel udělat podvodní zídky vystupující až nad hladinu z vyskládaných kamenů, zvenčí prosypaných štěrkem a hlínou, osázené trvalkami. Kombinace pískovce a břidlice není úplně ideální, ale protože jsme tyto horniny měli na pozemku od rodičů již dvacet let připravené :-), jejich využití bylo celkem permakulturním řešením. Kdybych je neměl, raději bych to vymyslel jinak. Těžba kamene zbytečně devastuje naší krajinu.
Budování kořenové čističky Vyvýšená kořenovka je zpevněná balvany navozenými ze zavážky, když se ve městě budovala nová silnice. Vnitřní stěny jsou vyložené chodníkovými dlaždicemi. Zpevněno pouze dřevěnými kolíky, které se vyndají před plněním, nic nebylo potřeba betonovat (toho již je kolem dost). Celé toto vyvýšené monstrum by nebylo nutné, kdyby na zahradě byl nějaký sklon terénu a rybníček za ní by byl níž. Cílem je možnost celou kořenovku v případě potřeby vypustit jen za pomoci gravitace. Vypouštění jednou či vícekrát ročně je prý dobré pro provzdušnění štěrkového lože, ale není to asi nezbytné.
Po umístění fólie a přepouštěcí nádoby na regulaci výšky hladiny (domácí výroba) jsme ji celou zavozili kačírkem.
Nejradostnější fáze - osázení rostlinami Vzhledem k hlemýždímu tempu prací (nebylo to prioritou) se nám rybníček krásně zakalil, což vpodstatě ničemu nevadí. Rostlinky vypadající jako pár nalomených lístečků začnou bujně růst ze živin rozpuštěných ve vodě, čímž vezmou potravu řasám a voda se zase vyčistí.
Také kořenovka se dočkala svých kořenů. Zvolil jsem vícedruhovou směs vhodných rostlin - rákos, orobinec, žlutý bahenní kosatec a mnoho různých bahenních rostlin při okrajích.
Dva měsíce po osázení, v plném létě, jsme koupací rybníček již využívali a při každém koupání žasli nad novými přírůstky rostlin. Občas se někde vytvářeli polštářovité chomáče hustých vlasovitých řas, protože ve vodě bylo ještě více živin, než stihly letos vysazené rostliny spotřebovat. Voda však zůstala čistá a příjemná, řasy bylo snadné a celkem zábavné vylovit a hodit na kompost, výborné jsou i na mulčování -jen to divně vypadá :-). Na čističce a v okolí rybníčku ještě zbývá udělat poslední kosmetické úpravy (fólie kouká).
Další práci už má v rukou jen příroda.
Autor textu a fotografií: Jaroslav Svoboda, 2006
Pokud výrobu přírodního bazénu nebo kořenovky chcete svěřit odborníkovi, doporučuji Kamila Ciferu (www.rybnikar.cz), který má hlavní zásluhu na výše zmíněném vodním díle (a vyskytuje se na některých fotkách). Více vám při troše štěstí prozradí osobně na tel.čísle 602/293 731 nebo po mailu woodyk@post.cz |
|
