Ekozahrádka
rok 2004
Jak vypadá naše zahrádka?
Dostávám mnoho otázek
týkajících se mé vlastní zahrady,
zda je možno ji navštívit, ofotit, nebo uveřejnit v
časopisech. Když zrovna odmítám přijímat
návštěvy, jsem podezírán, jestli
náhodou nemám hladce střižený golfový
trávník a sklad chemikálií v kůlně
plné sekaček a kultivátorů :-) . Nemám. A když si
u mě někdo objedná zahradní projekt, bude
jeho/její zahrada podobná jako ta moje? Ne, nebude. A
proč? Protože cizí zahradu navrhnu tak, aby vše rostlo a
fungovalo bez jakýchkoliv pochybností, dle
osvědčených přírodních a permakulturních
metod, zatímco na té své mám
nekonečné možnosti k experimentování s
novými kombinacemi druhů rostlin a keřů. Když u mě na pozemku
něco neroste jak má, je to stejně hodnotný poznatek, jako
když to roste úplně skvěle. Větší část
mé ekozahrady byla věnována rozmnožování
keřů, bylin a trvalek a pokusům se samovýsevnými
(méněúdržbovými) letničkami, dvouletkami a trvalkami (na
fotografiích to jsou např. vlčí máky a
náprstníky). Touto metodou lze změnit holý pozemek
v nádherně kvetoucí džungli během dvou měsíců a
plynule přejít do fáze divokého trvalkového
porostu a louky, bez boje s plevely. V tomto porostu také mohou
být rovnou vysázené keře a mladé stromky
(jen s důkladným kruhovým zamulčováním
kolem kořenů) které po určité době získají
nad bylinným patrem převahu a zahradní ekosystém
bude přecházet do formy lesní zahrady. Jedná se
tak o zrychlenou simulaci přírodních procesů, při
které celou dobu probíhá sukcese, a rozmanitost
(biodiverzita) je dostatečně velká pro podporu užitečného
hmyzu a živočichů. Je ovšem nutno si uvědomit, že v
některých částech roku odkvetlé a divoké
rostliny vypadají pro zastánce sterilního
zahradního stylu příliš neupraveně.
Příznivci přírodních zahrad naopak takovou
proměnlivost považují za výhodu.

Fotky z roku 2004
Všechny fotografie znázorňují různé
části jednoho pozemku, foceno během léta 2004.
K jakémukoliv šíření fotografií
si prosím vyžádejte můj souhlas.
Ekozahrádka 2004
Ekozahrádka 2005
Ekozahrádka 2006
Jaroslav
Svoboda, 2004
|