chrání povrch půdy před vysycháním, zmenšuje potřebu zavlažovat  

brání v růstu většině plevelů  

vytváří ideální mikroklima pro půdní život a kořínky rostlin  

rozkládá se na humus a pomáhá vytvářet novou zeminu  

je ideální formou recyklace rostlinných odpadů a zbytků  

ušetří spoustu namáhavé práce s údržbou ploch mezi rostlinami  

díky všem předchozím vlastnostem můžete pěstovat rostliny i tam, kde předtím růst nechtěly.  

někdy je v začátcích těžké sehnat a dopravit dostatek materiálu na větší plochy  

potřeba úplně změnit myšlení: místo odvážení organického odpadu ze zahrady ho začít přivážet. Toto se u někoho projevilo jako nejtěžší věc na celém mulčování! 

na špatně zamulčovaných místech a okolo rostlin v něm zasazených stejně zpočátku nějaký plevel poroste, například pýr a svlačec je velmi snaživý

může se zvýšit populace slimáků, ale to se časem vyrovná samo s nastolením přírodní rovnováhy a po rozkladu materiálů v mulči. Proti slimákům nastoupí ježci, šneci ničící slimáčí vajíčka, žáby a ptáci a hlavně draví brouci žijící též v mulči. Jen to pár let trvá. Navíc mulčování je jen dočasná pomoc nové zakořeňující přírodě, časem to nebude potřeba. Časem už žádný nový mulč vozit nebudete muset! To trvá tak dva až tři roky. Záleží jak hodně a jak rychle bude vaše ekozahrada zarostlá, kolik toho stihnete vysadit ...

pozor na slepice ! Pokud se na zamulčovanou plochu dostanou slepice, vše rozhrabou a obrátí mulč naruby, sežerou trvalky a keříky v tom chaosu ani nenajdete. Plocha se potom velmi snadno zaplevelí. Občas něco vyhrabou i pejsci, ale to jde zvládnout. 

někdy se pod mulčem daří hlodavcům, zažil jsem několik případů, že jsme se propadali do systému jejich děr, ale nikdy to výsadbě nikterak nevadilo. Naopak to provzdušní půdu. Ani hryzci nebyli problém, nic neuhynulo! Možná to byla výjimka, třeba chodili na obědy jinam, ale časem zmizeli. Velká přírodní rozmanitost se pak stará sama o sebe. Některé rostlinky něco přitahují, jiné to zase odpuzují a je klid. Jen to opět může nějaký rok trvat. Bohužel začínáme často na holé zemi, což je nejméně přirozený stav, který tam založil člověk. Ani hryzec by nenapáchal takové škody. Do začátku může pomoct schopná kočka.

Pro začátek začneme s malou plochou. Nejlepší je začít den po dešti, nebo půdu nejdříve důkladně promočit. Vlhkost tam po namulčování už zůstane. Nové krabice jsou zezačátku špatně vodopropustné a zem pod nimi by po zamulčování zůstala suchá i po vydatném kropení.
 

Vysokou rostlinnou vegetaci můžeme sešlapat nebo posekat, posekané zbytky necháme na místě. Nevytrhávejte plevel, vše organické tam má zůstat (leda že by jste si to chtěli naposledy užít). Díky tomu, že nebudeme pravidelně rýt, se semena plevelů nedostanou na povrch, aby mohla vyklíčit.

Rozmístěte po celém místě kartony z rozložených krabic tak, aby se strany navzájem o kus přesahovaly (asi o 20cm). Dát více vrstev je ještě lepší, ale spotřeba krabic by byla velká. Je opravdu ideální, když vám u toho nefouká vítr, ale můžete je průběžně kropit vodou, aby vám celé dílo neodletělo (jinak budete hledat krabice u sousedů). Po mokrých už ale moc nešlapte, protrhnou se snadno a z trhlin brzy vyroste tráva a plevel.  

Rozprostřete po celé ploše další vrstvy materiálů. Vše zelené (a hnůj) obsahuje zásobu dusíku, který je dobrý pro bujný růst rostlin a proto by tyto věci měli přijít do spodních vrstev. Zato kůra, piliny a dřevěné drtě naopak při tlení dusík spotřebovávají (!), jelikož obsahují hlavně uhlík, proto se hodí spíše jako mulč pro pokrytí půdy v povrchové vrstvě, nebo mezi už rostoucí stromky.  

Vždy sázejte dřeviny ještě před mulčováním! Po zamulčování byste si sázecími pracemi celé dílo poničili. K menším sazenicím pak dejte tyčky, aby se vám například v čerstvě navozené slámě neztratily.

Trvalky naopak sázejte až dva týdny po mulčování (zkuste to obráceně a poznáte proč). Počkejte až vše slehne, odhrnutím vrstev se dostanete ke krabicím, které už budou měkké, a vykopejte do původní půdy díru pro rostlinku. Můžete přidat kompost. Po zasazení sazeničky opět vrstvy mulče přihrnete až k rostlince. Jestliže je váš mulč vícevrstvý a tlustý, stačí sázet přímo do díry vyhloubené v něm, vyplněné hlínou či kompostem. Krabice pod kořeny rostliny jen prorazte lopatkou či ostrým předmětem.

Počítejte s tím, že některé schopnější plevele si najdou cestu kolem zasazených rostlinek nebo mezi krabicemi a budete je muset občas vytrhnout ručně, než vaše výsadba zesílí a zvítězí. Proto je dobré sázet i spodní trvalkové rostlinné patro tak, aby brzy pokrylo povrch půdy mezi keři kompletně. Teprve tím vytvoříte naprosto bezúdržbovou zahradu, neboť odpadá i potřeba  mulč obnovovat.

Mulč můžete průběžně obohacovat o další vrstvy. Půda bývá dost hladová a může se stát, že celá pokrývka do půl roku kompletně zmizí. Nakrmte ji dalším, ať to tam žije!

Sláma - asi ze všech materiálů nejlepší, vhodná struktura a vzdušnost, dobře vypadá, je k sehnání ve velkém množství

Seno - je OK, ale jen tam, kde  nevadí, že se z něho vysemení různé trávy a rostlinky. Pokud se bude mulčovat nadále, nic neproroste. Je nevhodné do míst, kde mulčujete proto, abyste například vyhubili "plevel" a založili tam další rok záhonky. Vhodné je do sadu, mezi keře, do lesíka atd.

Rostlinné zbytky - vše zelené se velmi rychle začne rozpadat, lepší je nacpat to jako spodní vrstvu pod slámu. Pak nepotřebujete kompost (ušetřená práce). Navíc toho asi není tolik. Pokud je, mulčujte s tím.

Listí - Listí v ekozahradě se nehrabe, má zůstat jako přirozený mulč tam kam spadne. Ale to z chodníků, od nepoučitelného souseda atd. je skvělý mulč. Listí ořešáků produkuje látky bránící růstu rostlin, založte z něj kompost nebo tlustý mulč jen pro potřeby ořešáku samotného, přímo pod ním.

Posekaná tráva - Myslí se krátká rozšmelovaná sekačkou -tu je nejlepší nechat trochu zaschnout a smíchat s něčím vzdušnějším, jinak se slehne a hnije. Větrem ošlehaní ekozahradníci, ekozahradnice a ekozahradničata používají na jedlý trávník a louku raději kosu (vznikne seno).

Drcená kůra smrků a borovic - na to jak hodně je používaná to není velká výhra. Většinou dostupná kůra pochází z jehličnanů, tudíž není moc vhodná k listnáčům a trvalkám. Vytváří kyselejší pH, a obsahuje přirozené látky jehličnanů brzdící růst některých rostlin. Klasické zahrady tíhnoucí ke koniferám, vřesovištím a rododendronům to mají opodstatněné, těm to nevadí (i když se trvale zhoršuje půda). Ekozahrada by ale pro zdravou půdu a zdravé rostliny i plody měla spíše směřovat k neutrálnímu pH a převaze listnáčů rostoucích v "normální" půdě. Vyjímkou jsou zahrady v místech s již kyselou půdou, kde se majitel snaží zaměřit i nadále na kyselomilné rostliny.

Piliny - Všechny dřevnaté materiály obsahují velké množství uhlíku. K procesu tlení je potřeba vzít ještě dusík -ten se odebere z půdy a rostliny hůře rostou. Uhlíkaté (dřevnaté) materiály je dobré míchat s dusíkatými (zelené šťavnaté) aby se extrémy vyrovnaly. Piliny, kůru, štěpku, slámu (- uhlíkaté) nikdy nezarývejte do půdy, nechte je rozkládat na povrchu. Poměry C:N u materiálů, pokud vás to zajímá, najdete v běžně dostupné literatuře o kompostování.

Štěpka z větví - Z listnáčů je nejlepší, platí to co pro piliny, u štěpky z jehličnanů platí to co pro kůru. 

Štěrk a kamení - Ideální mulč pro bylinky. Akumuluje teplo, zadržuje pod sebou vláhu, dýchá. 

Papír - již bylo zmíněno, že nepotištěné kartony jsou skvělé jako spodní vrstva proti prorůstání původní vegetace, vše potištěné může obsahovat škodlivé látky. Sem-tam nějaký potisk na krabici ale nevadí. Jinak je jakýkoliv nezávadný papír jako mulč vhodný, brzy se rozloží, jen by neměl být navrchu.

Koberce, textilie a rohože - jedině ty 100% z přírodních materiálů (vlna, bavlna, konopí, juta, len, kukuřičná a kokosová vlákna) . Koberce z nepřírodních materiálů nepoužívejte ani dočasně, vyluhují se z nich do půdy hrozné věci. Osobně bych je již nepoužíval ani do domácnosti (průběžně se vypařující formaldehydy, změkčovadla, zpomalovače hoření... aneb "rakovina za akční ceny"). Nejlepší na mulčování jsou peršany :-)

Netkaná textilie, mulčovací textilie - umělá vlákna, rozpadne se na kusy ale nerozloží. Už nikdy.